Opět na mě čekala další výzva a tou bylo dát 1000 kliků! Pro někoho hračka, pro druhé nemožné a pro mě výzva. Tak schválně, dáš 1000 kliků během odpoledne? Odpověz si hned teď a tady! Jak jsi na tom?
Pořád to mám v živé paměti. Neměl jsem moc natrénováno, tak hodně tvrdý oříšek. Nelenil jsem a pustil jsme se do toho! Prvních 20, 40, 60, 80, 100 a je to. Záměrně jsem si to rozdělil na tyto série. Prvních 100 kliků bylo celkem v klídku a v pohodě. Věděl jsem, že to je teprve začátek a bude určitě hůř.
Další série 200, 300, 400 bylo těžších, ale pořád jsem to dával a docela i za dobrý čas. Poté už se to zhoršovalo. 500-600 už moc nešlo. Jenže pořád zbývá 400 kliků. To je fakt dost. Další 100 jsem udělal.
Ohromně mi pomáhala tabulka, kterou jsem si vytvořil a odškrtával jsem si tam série. Měl jsem za sebou 700 kliků a obrovskou radost, že už toho mám tolik za sebou. Už v uvozovkách jen 300 přede mnou.
Síly rychle ubývají
Nebylo to jako na začátku. Elán dávno opadl a věděl jsem, že sil už moc nemám. Překonal jsem se a najednou zbývalo 200 kliků. Už to nebyly dávno série po 20-ti, ale po 15-ti a často už jen po 10. Dalších 50 a už jen 150 kliků.
Krizovka
Nejde to. Svaly bolí a to hodně. Není to zábava, ale spíš utrpení. Každý klik je zázrak, že udělám. Série dávám tak po pěti. Už mě napadají i myšlenky: Mám to za potřebí? Nebylo by lepší dělat něco jednoduššího?
Čas se prodlužuje. Zbývá mi jich posledních 100, 50 a už to nejde.
Vzpomněl jsem si na maraton, když jsem už vůbec nemohl. Pokud si myslíš, že nemůžeš, tak pořád můžeš. Je to v hlavě a opět jsem posouval svoje limity.
Posledních 50
To je síla vůle. Nejde to. Jsem tak blízko. Udělám 2-3 a ležím na zemi. Velká bolest mě přepadá. Necítím ruce. Máknu a 10,9,8,7..........1 a je to tam! Obrovská radost, úleva, že jsem to dal. Je to paráda :-)
Tady jsem si opravdu šáhnul na dno svých sil. Vím, že to stálo za to! Základem bylo se na to psychicky připravit a udělat si tabulku, kde jsem viděl, že to pěkně ubývá a blížím se k cíli.
"Nemůžeš? Přidej!" Životní krédo Emila Zátopka
Buď KÝM chceš být. Věř si, měj odvahu, vizi, uč se od úspěšných, jdi za tím, co TY chceš a KONEJ. Nikdy to nevzdávej! Jsi nejlepší, dokážeš to!
Zobrazují se příspěvky se štítkeminspirace. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkeminspirace. Zobrazit všechny příspěvky
neděle 14. května 2017
čtvrtek 19. května 2016
Příprava je 90% úspěchu! Jak jsem dostal facku?
Ať si tvrdí, kdo chce nebo nechce, tak příprava je obrovsky důležitá. Chcete vyhrát ve fotbale Ligu mistrů nebo v hokeji Stanley Cup? Kdo by také nechtěl. Další věc, jak se dostat do takového týmu? Občas člověk musí mít z prdele kliku. Je to opravdu náhoda?
Pokud se opravdu dobře připravíš, tak je velká šance, že uspěješ! Pokud ne, tak se složíš, nebo naopak se staneš ještě lepší!
Pokud se opravdu dobře připravíš, tak je velká šance, že uspěješ! Pokud ne, tak se složíš, nebo naopak se staneš ještě lepší!
Jak jsem dostal FACKU? Ta bolela!
Myslel jsem si, že to půjde hladce a obchod mám v kapse. Jenže jsem se pěkně přepočítal. Připravil jsem se dostatečně, ale to nestačilo. Pán mě neuvěřitelně sejmul! Čuměl jsem jako puk. Měl jsem jedinou možnost, jak se vrátit do hry. Jenže na tu variantu jsem nebyl připravený. Nepředpokládal jsem to, že by schůzka byla tak náročná. Odešel jsem poražený a dost na sebe naštvaný, že jsem přípravě nedal více času.Neúspěch tě nakopne dál! Jen těch porážek neměj moc!
Vím, že když bych uspěl, tak se zaraduji, odměním a je to super. To se nestalo. Nastartovalo mě to. Udělal jsem nějaké změny. Nechal se ostříhat, šel jsem si zaběhat, dal si studenou sprchu atd. Prostě jsem to jen tak nenechal! Nelenil jsem a na dnešní schůzku jsem se velmi dobře připravil a byla výborná! Co jsem chtěl, tak jsem zvládnul.Proč je Jarda Jágr pořád tak dobrej?
Maká neustále na sobě! Umí se dokonale připravit, ať už mu je 20, 30, 40 a více. To je umění velkých hráčů. Pokud tě to opravdu baví, máš talent, chceš být lepší než ostatní, tak na sobě prostě makáš víc. Kdo je ochotný běhat či bruslit s pneumatikou - viz. obr.?Připravíš se, nebo budeš čekat na zázrak?
středa 9. prosince 2015
Jak jsem si uvědomil, že nic nevím? Úplný šok!
Dříve jsem si myslel, že je skvělé, když jsem mezi lidmi a jsem ten nej. Pochopil jsem po pár letech života, že úspěšní lidé i já přemýšlí úplně jinak. Uvědomit si věci, že v nich nejsi tak dobrej, jak sis myslel a přiznat si to, to chce mít opravdu odvahu.
"Pokud chceš vybudovat velký podnik, vybuduj nejdříve sebe."
Je důležité na sobě neustále pracovat a učit se od těch nejlepších. Jedině tak se budeš posouvat vpřed! Myslel jsem si před pár měsíci, že jsem na tom dobře a nepotřebuji další vzdělávání. Nedalo mi to a pustil jsem se do procesu.
Dostal jsem na prdel a viděl jsem, že nic neumím a dostávám jednu facku za druhou. Byl jsem v procesu, že bych to nejraději neabsolvoval a nejraději se vymluvil a příště už nepřišel. Jen abych tam nešel a neztrapňoval se tam. Říkal jsem si, mám to já zapotřebí?
To byla dovednost, která mě neuvěřitelně posunula!
Baví se mě pohybovat mezi lidmi a vidím, že mi mají co dát a to je výborné, že na sobě můžu dále pracovat.
"Jestliže chceš mít kvalitní a prosperující podnik, tak podpoř lidi a oni ti vybudují podnik."
Když máš kolem sebe správné a šikovné lidi, kteří přesně takové lidi kolem sebe mají, tak je to pro tebe mnohem jednodušší.
Rozhoduje spousta věcí a je na každém, jak se k tomu postaví.
Jaké jsou hlavní 3 věci?
To zase někdy jindy.
Funguje to v podnikání i v rodině.
Rozhodně Tomáš Baťa by věděl, který je na úvodním snímku. Úspěšný člověk a podnikatel.
Přeji všem úspěšné dny.
"Pokud chceš vybudovat velký podnik, vybuduj nejdříve sebe."
Je důležité na sobě neustále pracovat a učit se od těch nejlepších. Jedině tak se budeš posouvat vpřed! Myslel jsem si před pár měsíci, že jsem na tom dobře a nepotřebuji další vzdělávání. Nedalo mi to a pustil jsem se do procesu.
Dostal jsem na prdel a viděl jsem, že nic neumím a dostávám jednu facku za druhou. Byl jsem v procesu, že bych to nejraději neabsolvoval a nejraději se vymluvil a příště už nepřišel. Jen abych tam nešel a neztrapňoval se tam. Říkal jsem si, mám to já zapotřebí?
To byla dovednost, která mě neuvěřitelně posunula!
Baví se mě pohybovat mezi lidmi a vidím, že mi mají co dát a to je výborné, že na sobě můžu dále pracovat.
"Jestliže chceš mít kvalitní a prosperující podnik, tak podpoř lidi a oni ti vybudují podnik."
Když máš kolem sebe správné a šikovné lidi, kteří přesně takové lidi kolem sebe mají, tak je to pro tebe mnohem jednodušší.
Rozhoduje spousta věcí a je na každém, jak se k tomu postaví.
Jaké jsou hlavní 3 věci?
To zase někdy jindy.
Funguje to v podnikání i v rodině.
Rozhodně Tomáš Baťa by věděl, který je na úvodním snímku. Úspěšný člověk a podnikatel.
Přeji všem úspěšné dny.
pondělí 24. srpna 2015
Těžší závod než MARATON? 265 km na kole v jeden den URČITĚ YES!
Až někdo bude říkat, že něco nejde nebo nemůžu dál, tak je teprve v polovině svých možností či sil. O tom jsem se přesvědčil moc dobře o víkendu! Je to fakt masakr ujet 265 km za jeden jediný den na horském kole, 5kilo na zádech, v terénu, zdolávání krásných kopců na Křivoklátsku a také defekt na kole.. úžasná - občas až drsná cesta, super lidi, překonávání překážek a neuvěřitelné množství zážitků!
Těžší než MARATON
Absolvovat běh 42,195 km pro někoho předem nereálné. Maraton jsem zvládl a je hodně náročný. Jsem si jistý, že jsem teď absolvoval ještě náročnější cestu jak fyzicky, ale také určitě i psychicky. Ano 265 km se rychleji zvládnout dalo, když bych si vzal speciální kolo na silnici, vybral vhodnější cestu a nevláčel na zádech bágl. Jenže.... to by byla potom nuda :)
Rekord v životě maximálně 140 km
Před rokem jsem poprvé v životě dal na kole více než 100 km a říkal jsem si, jaký jsem borec, že to je vynikající výsledek. Před 2 měsíci jsem navýšil rekord na 140 km a byl jsem naprosto spokojenej a vyčerpanej. V budoucnu chci dát Iron Man a tam je potřeba na kolo kolem 180 km a tato meta je hodně vzdálená jsem říkal.
ŠOK
Pak mě šokoval kamarád a říká: Můj rekord je 262 km v jeden den. Moje odpověď úplně jednoduchá: Jsi fakt borec! Nechal jsem si to rozležet v hlavě a říkám si: Dám to, překonám! Začal jsem počítat a nevycházelo mi to: zlepšit se o 122 km! Naposled po zdolání 140 km jsem se nemohl hejbat a ještě k tomu dát více než 122 km? Jsi Dejve normální?
Světe div se, šel jsem do toho!
Jak jsem se přepočítal?
Vyrazil jsem v 5:10 z Plzně a cíl byl jasný: tam, kde jsem strávil nejvíce svého času ve svém životě. Propočítal jsem si to a vyšlo mi, že za světla to stíhám. Jenže jsem se pěkně přepočítal! Na Křivoklátsku jsem nechal hodně sil a do konce života si budu pamatovat Podmokly a Žloukovice. Neuvěřitelné ďolíky a zároveň krásná příroda kolem. Věděl jsem, že musím zmizet co nejdříve z této oblasti, jinak nemám šanci zvládnout tuto cestu a cíl. Kilometry pomalu naskakovaly a síly rychle ubývaly.
Příprava je základ úspěchu!
Hlavně v hlavě si to nastavit, že to dáš! To jsem měl a také jsem si naplánoval cestu, kterou jsem podle okolností, které přišly, tak jsem poupravoval.
Den předem jsem šel nakupovat a nikde jsem nečetl, co si mám koupit, prostě jsem vzal to, co jsem uznal za vhodné:
6x banány, Musli tyčinky, rozinky, crackry, perníčky, 3x papriky, 3x nektarinky, 2x jablko, chleba + sekaná a 2,5 litrů vody + ještě Bebe sušenky.
Žízeň veliká
Cesta byla neuvěřitelně náročná a za tu dobu jsem vypil přes 7litrů vody.
Předsudky se vyplnily a defekt byl na světě
Několikrát jsem si cestou říkal: Hlavně nepíchnout kolo či nemít nějakou poruchu na kole. Šup a stalo se přibližně na 150 kilometru. Rána a bum! Koukám, koukám, co to je? Už to vidím, zadní kolo prázdné. Pěkná džusna.
Byla to dřina a jedeme
Po půl hodinovém zápasení je vše opraveno a jede se dál. Největší potíž byla v pumpičce, že nefoukala a po zápasení a přemlouvání se povedlo úspěšně nafouknout. V té době cítím už dost svaly. Únava větší a větší. Koukám a chci dát ještě 100 km.
Tma a chybí síly a 50 km zbývá..
Co teď? Nohy jsem necítil a tmu jsem měl doslova před očima. Vzdám to nebo dokončím práci? Opět jsem zaimprovizoval neskutečným způsobem. Udělal jsem generálku kola, shodil ze zad zátěž (cca 5 kg), občerstvil a vyrazil.
Lidé kolem byli úžasní
Cestou jsem i několikrát špatně zabočil po turistických značkách, a tak jsem se ptal i lidí kolem a vždy byli ochotní a nabízeli vodu či jiné pohoštění. Nejúžasnější paní byla ve vesničce Broumy, která ještě byla v noční košili a ochotná a milá. Příště pojedu kratší vzdálenosti a budu jezdit na návštěvy :-)
Posledních 50 km
Utrpení! Hlava říkala jo, nohy ne. Připadal jsem si, že šlapu vodu. Když už jsem měl do konce 20 km a byl v Kolíně, tak jsem byl blíž a blíž cíli. To dám.
Dal jsem si poté ještě kolečko kolem Kuklíku - tam je parádně! A začal jsem pomalu slavit cíl přede mnou. Hurááááááá!
18 hodin na cestě
Nečekal jsem, že strávím tak dlouhou dobu na cestě. Stálo to za to! Křivoklátsko, terén kolem Berounky, Karlštejn, Poděbrady či Kuklík to bylo to nej na cestě.
Jaký je ten tvůj CÍL? Dáš ho?
Těžší než MARATON
Absolvovat běh 42,195 km pro někoho předem nereálné. Maraton jsem zvládl a je hodně náročný. Jsem si jistý, že jsem teď absolvoval ještě náročnější cestu jak fyzicky, ale také určitě i psychicky. Ano 265 km se rychleji zvládnout dalo, když bych si vzal speciální kolo na silnici, vybral vhodnější cestu a nevláčel na zádech bágl. Jenže.... to by byla potom nuda :)
Rekord v životě maximálně 140 km
Před rokem jsem poprvé v životě dal na kole více než 100 km a říkal jsem si, jaký jsem borec, že to je vynikající výsledek. Před 2 měsíci jsem navýšil rekord na 140 km a byl jsem naprosto spokojenej a vyčerpanej. V budoucnu chci dát Iron Man a tam je potřeba na kolo kolem 180 km a tato meta je hodně vzdálená jsem říkal.
ŠOK
Pak mě šokoval kamarád a říká: Můj rekord je 262 km v jeden den. Moje odpověď úplně jednoduchá: Jsi fakt borec! Nechal jsem si to rozležet v hlavě a říkám si: Dám to, překonám! Začal jsem počítat a nevycházelo mi to: zlepšit se o 122 km! Naposled po zdolání 140 km jsem se nemohl hejbat a ještě k tomu dát více než 122 km? Jsi Dejve normální?
Světe div se, šel jsem do toho!
Jak jsem se přepočítal?
Vyrazil jsem v 5:10 z Plzně a cíl byl jasný: tam, kde jsem strávil nejvíce svého času ve svém životě. Propočítal jsem si to a vyšlo mi, že za světla to stíhám. Jenže jsem se pěkně přepočítal! Na Křivoklátsku jsem nechal hodně sil a do konce života si budu pamatovat Podmokly a Žloukovice. Neuvěřitelné ďolíky a zároveň krásná příroda kolem. Věděl jsem, že musím zmizet co nejdříve z této oblasti, jinak nemám šanci zvládnout tuto cestu a cíl. Kilometry pomalu naskakovaly a síly rychle ubývaly.
Příprava je základ úspěchu!
Hlavně v hlavě si to nastavit, že to dáš! To jsem měl a také jsem si naplánoval cestu, kterou jsem podle okolností, které přišly, tak jsem poupravoval.
Den předem jsem šel nakupovat a nikde jsem nečetl, co si mám koupit, prostě jsem vzal to, co jsem uznal za vhodné:
6x banány, Musli tyčinky, rozinky, crackry, perníčky, 3x papriky, 3x nektarinky, 2x jablko, chleba + sekaná a 2,5 litrů vody + ještě Bebe sušenky.
Žízeň veliká
Cesta byla neuvěřitelně náročná a za tu dobu jsem vypil přes 7litrů vody.
Předsudky se vyplnily a defekt byl na světě
Několikrát jsem si cestou říkal: Hlavně nepíchnout kolo či nemít nějakou poruchu na kole. Šup a stalo se přibližně na 150 kilometru. Rána a bum! Koukám, koukám, co to je? Už to vidím, zadní kolo prázdné. Pěkná džusna.
Byla to dřina a jedeme
Po půl hodinovém zápasení je vše opraveno a jede se dál. Největší potíž byla v pumpičce, že nefoukala a po zápasení a přemlouvání se povedlo úspěšně nafouknout. V té době cítím už dost svaly. Únava větší a větší. Koukám a chci dát ještě 100 km.
Tma a chybí síly a 50 km zbývá..
Co teď? Nohy jsem necítil a tmu jsem měl doslova před očima. Vzdám to nebo dokončím práci? Opět jsem zaimprovizoval neskutečným způsobem. Udělal jsem generálku kola, shodil ze zad zátěž (cca 5 kg), občerstvil a vyrazil.
Lidé kolem byli úžasní
Cestou jsem i několikrát špatně zabočil po turistických značkách, a tak jsem se ptal i lidí kolem a vždy byli ochotní a nabízeli vodu či jiné pohoštění. Nejúžasnější paní byla ve vesničce Broumy, která ještě byla v noční košili a ochotná a milá. Příště pojedu kratší vzdálenosti a budu jezdit na návštěvy :-)
Posledních 50 km
Utrpení! Hlava říkala jo, nohy ne. Připadal jsem si, že šlapu vodu. Když už jsem měl do konce 20 km a byl v Kolíně, tak jsem byl blíž a blíž cíli. To dám.
Dal jsem si poté ještě kolečko kolem Kuklíku - tam je parádně! A začal jsem pomalu slavit cíl přede mnou. Hurááááááá!
18 hodin na cestě
Nečekal jsem, že strávím tak dlouhou dobu na cestě. Stálo to za to! Křivoklátsko, terén kolem Berounky, Karlštejn, Poděbrady či Kuklík to bylo to nej na cestě.
Jaký je ten tvůj CÍL? Dáš ho?
úterý 7. července 2015
Na co zaměřujete pozornost? Je to skutečně důležité?
Pokud v životě chcete něčeho dosáhnout a nepřežívat jen, tak si udělejte kakao nebo kafe a pusťte se do krátkého článku. Před 2 měsíci jsem si vytvořil plán, jak vydělat do konce roku 1 milion českých korun. K čemu to je, když se tomu nevěnuji a místo toho dělám jiné věci, které nejsou nikterak výdělečné?
Naplánujte určitou věc
Základem je si naplánovat určitou věc, vytvořit podrobný plán, držet se ho a reagovat na změny. To je to samé, když nebudete přes celý den stíhat, tak věřte tomu, že Vám uteče spousta dalších věcí. Někdy je lépe méně než více. Nedělejte za každou cenu xyz věcí, když je nebudete stíhat.
Na co skutečně zaměřuji pozornost
To je jedna z nejdůležitějších věcí! Upřímně si odpovězte: Na co zaměřuji svou pozornost? Kolik času se té věci věnuji? Co pro to dělám? Chci to opravdu dělat? Je to skutečně důležité?
Pište si věci či dělejte obrázky
Když něco chci, tak si to napíšu a dávám na viditelné místo či nosím při sobě. Obrázky jsou také úžasné a často jsou více než text. Toto jsem slyšel při mnoha příležitostech, pište si věci a bla bla bla... říkám na rovinu: Tento způsob mi nefungoval.
Přesvědčivost v hlavě
Pokud se v hlavě skutečně nerozhodnete, tak nikdy nikdy nic neuděláte a budete takovými zoufalci v tom životě. To je prostě realita.
Dělejte
To je základ! Případně, ať za Vás dělají druzí.
sobota 4. července 2015
Víš, co doopravdy chceš?
Už to bude nějaká doba a na to jen tak nezapomenu! Byl jsem na Slovensku. Opravdu silný zážitek! Myslel jsem si, že vím, ale ani náhodou. Dospěl jsem k tomu názoru, že jsem nad sebou začal přemýšlet a uvědomil jsem si spoustu věcí.
Davide, co chceš?
Co je to za trapnou otázku? Přeci dělat, co chci, kde chci, kdy chci a s kým chci. Do té doby jsem si myslel, jak to je úžasné a nejoriginálnější. Dostal jsem opravdu velkou lekci. Na tu chvilku nezapomenu. Připadal jsem si jako největší jouda. Otázky byly geniálně pokládané a věděl jsem, že mám hodně špatné nastavení v hlavě.
Procitnutí - nejúžasnější stav
Mohl jsem říct, co to bylo za člověka, nějakej kretén a nebo?
Ten má pravdu, jdu s tím něco dělat!
Většina lidí si řeknete, že jako jo a pak se vrátí do své reality a mají v hlavě jiné myšlenky a to, co se stalo je minulostí a vykopáno jinými myšlenkami.
Nikdy nebude ideální situace, abychom udělali takové a makové věci a dosáhli toho, co opravdu chceme!
Detaily jsou velmi důležité
Lidé si určí, že pojedou na dovolenou a jedou. Jednoduché jako facka. Naplánují si volno, vyberou si destinaci, zaplatí hotel a připraví si nezbytné věci k cestě. Jak jednoduché, že? Proč to dále nefunguje v dalších fázích života?
Davide, co chceš?
Co je to za trapnou otázku? Přeci dělat, co chci, kde chci, kdy chci a s kým chci. Do té doby jsem si myslel, jak to je úžasné a nejoriginálnější. Dostal jsem opravdu velkou lekci. Na tu chvilku nezapomenu. Připadal jsem si jako největší jouda. Otázky byly geniálně pokládané a věděl jsem, že mám hodně špatné nastavení v hlavě.
Procitnutí - nejúžasnější stav
Mohl jsem říct, co to bylo za člověka, nějakej kretén a nebo?
Ten má pravdu, jdu s tím něco dělat!
Většina lidí si řeknete, že jako jo a pak se vrátí do své reality a mají v hlavě jiné myšlenky a to, co se stalo je minulostí a vykopáno jinými myšlenkami.
Nikdy nebude ideální situace, abychom udělali takové a makové věci a dosáhli toho, co opravdu chceme!
Detaily jsou velmi důležité
Lidé si určí, že pojedou na dovolenou a jedou. Jednoduché jako facka. Naplánují si volno, vyberou si destinaci, zaplatí hotel a připraví si nezbytné věci k cestě. Jak jednoduché, že? Proč to dále nefunguje v dalších fázích života?
neděle 1. března 2015
Jednou si dole a pak zas nahoře!
Sportuji, dělám byznys několik let. Za tu dobu jsem se ocitl na úplném vrcholu nebo úplně na dně. Zrovna jsem se ocitnul na dně. Je parádní být nahoře, je to vždy lepší pocit! Kdo by chtěl být dole? I když spousta se plácá na místě a je jen otázka času, zda se to přehoupne buď k lepšímu nebo horšímu. Nechci strašit, tak to chodí.
Jsem na dně
Chodím pravidelně hrát na squah a teď jsem dostal výprask 11:0 a 11:1. Na začátku jsem si z toho dělal srandu, pak už šlo o tvrdej boj. Bojoval jsem o každý míček. Vždy jsem byl na místě pozdě, nestíhal jsem, prostě nešlo to. Viděl jsem, že hlava chce, nohy a ruce nefungovaly. Nechci se vymlouvat, že jsem poslední 3 týdny nebyl sportovat, chodil pozdě spát, bylo mi špatně a přes den jsem nejedl. Koho to zajímá?
Jak z toho ven?
I když někdo vyhraje a uspokojí, tak to je cesta do pekla. Vždy se najde někdo, kdo tvrdě maká na sobě, aby porazil toho druhého. Naštval jsem se, nesmířím se s tím debaklem. Jediná cesta, jak být lepší, je prostě makat!!!
Trénink
Od toho debaklu jsem začal s tréninkem. Každý den cvičím, cítím se lépe. Pořád je to málo. Vím to. Pokud zvýším tréninkovou dávku hned o 1000%, tak se přetrénuji a výsledek bude ještě horší. Poučení zní: Nechtějte všechno hned!
Soupeř maká stejně
Mám za protivníka člověka, který trénuje 2x denně. Mám výhodu, že je v euforii. Pokud bych se mu chtěl dorovnat v trénincích, nemám šanci. Jediná moje šance je, že trénuje stejně, uspokojí se.
Jak zvítězit
Věřit si, že to dokážu! To je první předpoklad, že budu úspěšný. Změnit životosprávu, vyspat se a pravidelně trénovat.
Odveta
Nenechám si debakl líbit a v úterý 3.3. 2015, 20h v hale Lochota v Plzni se odehraje odveta. Jedná se o velmi prestižní utkání. Už teď čekáme 5 lidí (jindy nikdo nechodí).
Podpora
Žádám všechny fanoušky o podporu! Budu velmi vděčný všem, kteří mě přijdou podpořit! Vstup zdarma.
neděle 18. ledna 2015
Přitažlivost není náhoda! Jak být pro ženy atraktivní?
Je to už nějaký pátek, kdy jsem byl s holkou a nevěděl, co jí mám říct. Proč někteří jsou úspěšní, smějí se s nimi holky a s druhými? Noo úplná nuda. Absolutně jsem nevěděl, jak na holky, tápal a vyhýbal se raději kontaktu s nimi. Od té doby uplynulo několik let.
Často jsem od holek slyšel: Ty jsi hodnej. Po nastudování několika příruček jak na holky a vyzkoušení v praxi: HODNEJ = BLBEJ.
Je to hra. Fascinuje mě, jak chtějí kamarádi balit holky na auta a nejrůznější věci. Vše je pouze krátkodobé a po určité době je konec. Mám rád netradiční věci, při kterých je zábava a jsi originální.
Silní vykořisťují slabé a chytří silné.
Když se kouknu na sebe před 10-ti lety či před 2lety, tak je to obrovský rozdíl. Za tu dobu jsem poznal, co ženy chtějí. Jednoznačně osobnosti! Proč jsou atraktivní starší muži, i když jim táhne na 70?
Mají charisma!
Pokud chceš mít jakoukoliv ženu, pracuj neustále na sobě. Uč se od nejlepších a dělej věci v praxi!
Jak se chová: Tom Cruise, Leonardo DiCaprio, David Beckham, George Clooney?
První krok, který udělej je..
Pusť si film s úspěšným hercem, na kterýho letěj ženský a uč se. Noo a potom vše přenes do praktického života.
První krok, který udělej je..
Pusť si film s úspěšným hercem, na kterýho letěj ženský a uč se. Noo a potom vše přenes do praktického života.
Když do mého života vstoupí žena, je to nejlepší, co jí mohlo potkat.
pátek 5. prosince 2014
Život je takový, jaký si ho uděláme!
Mám možnost se potkávat s lidmi, co nemají peníze a žijí z huby do huby, ale také jsem v kontaktu s milionáři, co vlastní prosperující firmy a velmi se jim daří. V životě jsou peníze důležité a velmi ovlivňují náš život. Proč někdo je v životě úspěšný a další se fakt snaží, chce to a přesto to nemá?
To je pomalu až nespravedlivé. Dříve jsem měřil úspěch pouze penězi, teď vím, že je třeba, aby člověk byl v rovnováze ve 4 rovinách (viz. předcházející články či rozhovor v časopise).
Holka je hezká, sympatická, ráda se baví, je s ní sranda a chce hodného chlapa, co by jí měl rád. Když slyším toto, tak nevěřím. Nedokáže pochopit, proč do života si přitahuje taková paka, co ji často jen využijí.
Pak tu vidím, jak si paní vezme půjčku a už se to s ní veze. Vezme si další, onemocní, je propuštěna a přichází i o barák a ocitá se na ulici, protože s rodinou se před lety rozhádala.
Proč je život tak nespravedlivý?
Vždyť jsem si to naplánoval úplně jinak!
Co je potřeba udělat?
ZMĚNA!!!
Pokud člověk neudělá nějakou změnu, tak se mu budou neustále dít takové věci!
LIDI!!!
Lidi vás ovlivňují neuvěřitelně!
Jestli chceš znát svou minulost - podívej se, jak jsi na tom teď.
Jestli chceš znát svou budoucnost - podívej se, co teď děláš.
To je pomalu až nespravedlivé. Dříve jsem měřil úspěch pouze penězi, teď vím, že je třeba, aby člověk byl v rovnováze ve 4 rovinách (viz. předcházející články či rozhovor v časopise).
Holka je hezká, sympatická, ráda se baví, je s ní sranda a chce hodného chlapa, co by jí měl rád. Když slyším toto, tak nevěřím. Nedokáže pochopit, proč do života si přitahuje taková paka, co ji často jen využijí.
Pak tu vidím, jak si paní vezme půjčku a už se to s ní veze. Vezme si další, onemocní, je propuštěna a přichází i o barák a ocitá se na ulici, protože s rodinou se před lety rozhádala.
Proč je život tak nespravedlivý?
Vždyť jsem si to naplánoval úplně jinak!
Co je potřeba udělat?
ZMĚNA!!!
Pokud člověk neudělá nějakou změnu, tak se mu budou neustále dít takové věci!
LIDI!!!
Lidi vás ovlivňují neuvěřitelně!
Jestli chceš znát svou minulost - podívej se, jak jsi na tom teď.
Jestli chceš znát svou budoucnost - podívej se, co teď děláš.
pondělí 10. listopadu 2014
Jak se stát úspěšným profíkem v telefonování aneb proč to většina balí po pár neúspěšných hovorech?
Je to už víc než 10 let, kdy jsem si pořídil mobilní telefon a pamatuji si také telefonní karty, které v současné době snad už neexistují. Byli jsme mezi prvními, kteří měli doma pevnou linku a to bylo! Doba se mění a také zákazníci s ní. Nejvíce mě překvapuje, jak v současnosti školí lidé přesně to, co dělali před 10 či 15 lety a dnes to už není ono!
Před více než 7 lety jsem se ocitnul v jednom multilevlu. Měli jsme za úkol vypsat si jména svých známých a poté jim zavolat a setkat se či je pozvat na prezentaci společnosti. Bylo to pro mě hodně trpké, když jsem volal, tak jsem byl absolutně nesvůj. Ta společnost měla celkem dobrej systém, jen byla chyba ve mně nebo v mým vedoucím či.... ?
Selhání a chvilku blýskání na lepší časy
Selhal jsem a neuspěl. Zkušenost k nezaplacení a když jsem pak přečetl několik knih od Kiyosakiho, tak jsem věděl, že potřebuji umět prodávat, jinak jsem v háji. Po návratu z Anglie jsem se dal na prodej a opět jsem stál před další výzvou!
Telefonování
Bez toho volání jsem neměl možnost si domluvit schůzku. Investoval jsem do kurzu. Byl výborný a to, co jsem se naučil, tak jsem šel převést do praxe. Jenže ouha. První den v práci jsem byl nervózní a absolutně se mi do toho nechtělo. S jednou holčinou jsme zkoušeli modelové situace. Navzájem jsme si volali. Ona byla snad ještě více nervóznější než já :-) Za první den jsme nikomu nezavolali.
Další den jsem za dopoledne několikrát naťukal číslo a nic. Neměl jsem odvahu. Až odpoledne jsem to zmačknul a hovořil s paní. Nepovedlo se domluvit schůzku, ale byl jsem neuvěřitelně šťastný. Další dny se to zlepšovalo, přibyly schůzky. Žádnou díru do světa jsem neudělal, nic neprodal, tak jsem odešel dělat něco jiného.
Psychicky vyčerpávající
Po několika jiných zkušenostech jsem začal hledat záměrně práci, kde se specializují na telefonování, protože jsem věděl, že tady se potřebuji posunout. Našel jsem a první dny byly hodně kruté. Od půl deváté do pěti jsem volal a volal. Psychicky vyčerpávající. Pokud by nebyli kolem mě lidi a volali, tak tam ještě teď sedím nebo mám za sebou minimum hovorů.
Vzhledem k tomu, čím vším jsem si prošel, tak se dokážu vcítit do člověka, který začíná volat nebo volá. Za den jsem dokázal vytočit i přes 200 čísel, zůstával déle a jen škoda, že tam potom se mnou už nikdo nechtěl být později :-)
Většina to balí
Většina lidí to balí po pár neúspěšných hovorech! Je to nápor na hlavu, stres a proč dělat takovou práci, když se dají dělat jednodušší věci? Je to jedna z nejnáročnějších prací. Tak začínalo mnoho lidí, kteří jsou v současné době na pozicích ředitelů, manažerů či majitelů úspěšných firem. Díky tomu, jak se takový člověk vypracoval a zavoláte mu, tak má mnoho zkušeností s tím vším a často krok vpřed než ty.
Jak se stát úspěšným profíkem v telefonování
Najděte si člověka, který je v tom top a učte se od něj.
Stává se, že manažer říká?
1. Navolejte si 10 schůzek do konce týdne.
2. Každý je potenciální zákazník.
Prostě dnes je jiná doba! Kde jsou ty časy, když stačilo zavolat a každý 3telefon byla 1schůzka s člověkem, s kterým jste se opravdu sešli. Ty časy jsou pryč. Člověk dnes vše raději odsouhlasí, než se dohadovat a najednou se nestačíte divit, že schůzky lidé ruší. Když na ně tlačíte, tak oni to vycítí. Pamatuji si kamarádku, která měla kolem 20 dohodnutých schůzek a nikdo jí nepřišel. Nezabalila to a dnes vydělává měsíčně tolik jako člověk, který má to samé za celý rok.
Proč se tak chovají?
Mají zkušenosti. Těch lidí, co jim volá, je opravdu moc. Když by se měli scházet s každým, tak nic jiného nedělají. Z toho vyplývá: Buďte originální!
Co na závěr
Není to žádná sranda. Výhodou je, že spousta lidí volá stejně. Máš velkou šanci uspět, když si z toho uděláš hru.
Jak vypadá taková hra, to se dočteš v příštích článcích, pokud budeš sledovat. Kdo by to přece jen nevydržel, tak pište a zúčastněte se telefonování. Email: samsebou7@gmail.com
Před více než 7 lety jsem se ocitnul v jednom multilevlu. Měli jsme za úkol vypsat si jména svých známých a poté jim zavolat a setkat se či je pozvat na prezentaci společnosti. Bylo to pro mě hodně trpké, když jsem volal, tak jsem byl absolutně nesvůj. Ta společnost měla celkem dobrej systém, jen byla chyba ve mně nebo v mým vedoucím či.... ?
Selhání a chvilku blýskání na lepší časy
Selhal jsem a neuspěl. Zkušenost k nezaplacení a když jsem pak přečetl několik knih od Kiyosakiho, tak jsem věděl, že potřebuji umět prodávat, jinak jsem v háji. Po návratu z Anglie jsem se dal na prodej a opět jsem stál před další výzvou!
Telefonování
Bez toho volání jsem neměl možnost si domluvit schůzku. Investoval jsem do kurzu. Byl výborný a to, co jsem se naučil, tak jsem šel převést do praxe. Jenže ouha. První den v práci jsem byl nervózní a absolutně se mi do toho nechtělo. S jednou holčinou jsme zkoušeli modelové situace. Navzájem jsme si volali. Ona byla snad ještě více nervóznější než já :-) Za první den jsme nikomu nezavolali.
Další den jsem za dopoledne několikrát naťukal číslo a nic. Neměl jsem odvahu. Až odpoledne jsem to zmačknul a hovořil s paní. Nepovedlo se domluvit schůzku, ale byl jsem neuvěřitelně šťastný. Další dny se to zlepšovalo, přibyly schůzky. Žádnou díru do světa jsem neudělal, nic neprodal, tak jsem odešel dělat něco jiného.
Psychicky vyčerpávající
Po několika jiných zkušenostech jsem začal hledat záměrně práci, kde se specializují na telefonování, protože jsem věděl, že tady se potřebuji posunout. Našel jsem a první dny byly hodně kruté. Od půl deváté do pěti jsem volal a volal. Psychicky vyčerpávající. Pokud by nebyli kolem mě lidi a volali, tak tam ještě teď sedím nebo mám za sebou minimum hovorů.
Vzhledem k tomu, čím vším jsem si prošel, tak se dokážu vcítit do člověka, který začíná volat nebo volá. Za den jsem dokázal vytočit i přes 200 čísel, zůstával déle a jen škoda, že tam potom se mnou už nikdo nechtěl být později :-)
Většina to balí
Většina lidí to balí po pár neúspěšných hovorech! Je to nápor na hlavu, stres a proč dělat takovou práci, když se dají dělat jednodušší věci? Je to jedna z nejnáročnějších prací. Tak začínalo mnoho lidí, kteří jsou v současné době na pozicích ředitelů, manažerů či majitelů úspěšných firem. Díky tomu, jak se takový člověk vypracoval a zavoláte mu, tak má mnoho zkušeností s tím vším a často krok vpřed než ty.
Jak se stát úspěšným profíkem v telefonování
Najděte si člověka, který je v tom top a učte se od něj.
Stává se, že manažer říká?
1. Navolejte si 10 schůzek do konce týdne.
2. Každý je potenciální zákazník.
Prostě dnes je jiná doba! Kde jsou ty časy, když stačilo zavolat a každý 3telefon byla 1schůzka s člověkem, s kterým jste se opravdu sešli. Ty časy jsou pryč. Člověk dnes vše raději odsouhlasí, než se dohadovat a najednou se nestačíte divit, že schůzky lidé ruší. Když na ně tlačíte, tak oni to vycítí. Pamatuji si kamarádku, která měla kolem 20 dohodnutých schůzek a nikdo jí nepřišel. Nezabalila to a dnes vydělává měsíčně tolik jako člověk, který má to samé za celý rok.
Proč se tak chovají?
Mají zkušenosti. Těch lidí, co jim volá, je opravdu moc. Když by se měli scházet s každým, tak nic jiného nedělají. Z toho vyplývá: Buďte originální!
Co na závěr
Není to žádná sranda. Výhodou je, že spousta lidí volá stejně. Máš velkou šanci uspět, když si z toho uděláš hru.
Jak vypadá taková hra, to se dočteš v příštích článcích, pokud budeš sledovat. Kdo by to přece jen nevydržel, tak pište a zúčastněte se telefonování. Email: samsebou7@gmail.com
sobota 25. října 2014
Super výsledek a neuvěřitelný výkon za hranicí svých možností
6.9. 2014 jsem běžel 10 km. Cíl bylo to zaběhnout pod 40 minut. Věděl jsem, že to je nereálné už před sázkou. Miluji výzvy, tak jsem do toho šel!
Jak se to říká? Nemožné věc jsou ty, které člověk nikdy nezkusí!
Na trénink bylo málo času. Zranil jsem se v průběhu, učil jsem se techniku běhání a byly to hodiny dřiny. Když jsem nemohl běhat, cvičil jsem a dělal vše, jak se dostat do formy.
Co pomohlo?
BOTY! To byl obrovský rozdíl. Dále zaměření na rychlost. Začátky byly opravdu kruté, nešlo to. Tady to lidé balí a nebo trénují podobně a vše je na nic. Udělal jsem spoustu změn a chyb.
Neuvěřitelné
Za 6 týdnu zlepšit výkon o 16 minut a 25 sekund!!! To je ze říše snu! S výkonem jsem absolutně spokojenej, Dal jsem do toho opravdu více než 100%! Nechal duši.
Mít více času na trénink, tak to dám!
Poučení do příště: Příště do toho dám ještě víc, pořád jsou rezervy.
Jak se to říká? Nemožné věc jsou ty, které člověk nikdy nezkusí!
Na trénink bylo málo času. Zranil jsem se v průběhu, učil jsem se techniku běhání a byly to hodiny dřiny. Když jsem nemohl běhat, cvičil jsem a dělal vše, jak se dostat do formy.
Co pomohlo?
BOTY! To byl obrovský rozdíl. Dále zaměření na rychlost. Začátky byly opravdu kruté, nešlo to. Tady to lidé balí a nebo trénují podobně a vše je na nic. Udělal jsem spoustu změn a chyb.
Neuvěřitelné
Za 6 týdnu zlepšit výkon o 16 minut a 25 sekund!!! To je ze říše snu! S výkonem jsem absolutně spokojenej, Dal jsem do toho opravdu více než 100%! Nechal duši.
Mít více času na trénink, tak to dám!
Poučení do příště: Příště do toho dám ještě víc, pořád jsou rezervy.
pátek 22. srpna 2014
Jak uskutečnit nemožné věci? 95% lidí to nikdy nezvládne!
Koncem července vyšel velmi úspěšný článek Nemožné věci jsou ty, které člověk nikdy nezkusí. Máš nějaký sen, který je pomalu nereálný? Když jsi to řekl rodině, známým, tak řekli: Ty ses zbláznil, jsi normální? Ani na to nemysli! Co ti brání k tomu, aby jsi sen uskutečnil? Strach nebo selhání? Co řeknou ostatní?
Vždy dojde k tomu, že to oddálíš a odůvodníš to tím, že blablabla.. po nějaké době zapomeneš a život plyne a plyne. Najednou se ocitneš na smrtelné posteli a rekapituluješ život. Nejvíce tě mrzí, že ses nepustil do toho a toho..
Můj PŘÍBĚH ONLINE!
25.7. 2014 jsem se vsadil v hospodě, že zaběhnu 10 km pod 40 minut 6.9. 2014 v 19:30 v Praze na Birell běh. Žádná hračka, ne? U piva ti každej slíbí hory doly. Jaká je potom realita?
KRUTÁ!!!
První trénink
V neděli 27.7. 2014 jsem byl běhat a můj čas na 10 km = 59 minut.
Pro spoustu lidí vynikající výkon. Pro mě? Zlepšit se o 20 minut!!!
Je to možné dát za 6 týdnů? 10 km pod 40 minut??? Kolik lidí by do toho šla v hospodě po nějakém tom pivě? Kdo to opravdu nezabalí a jde do toho?
Protože CO?
NADĚJE UMÍRÁ POSLEDNÍ!!!
Poslechněte si dojmy, co na to říká David ve videu!
Vždy dojde k tomu, že to oddálíš a odůvodníš to tím, že blablabla.. po nějaké době zapomeneš a život plyne a plyne. Najednou se ocitneš na smrtelné posteli a rekapituluješ život. Nejvíce tě mrzí, že ses nepustil do toho a toho..
Můj PŘÍBĚH ONLINE!
25.7. 2014 jsem se vsadil v hospodě, že zaběhnu 10 km pod 40 minut 6.9. 2014 v 19:30 v Praze na Birell běh. Žádná hračka, ne? U piva ti každej slíbí hory doly. Jaká je potom realita?
KRUTÁ!!!
První trénink
V neděli 27.7. 2014 jsem byl běhat a můj čas na 10 km = 59 minut.
Pro spoustu lidí vynikající výkon. Pro mě? Zlepšit se o 20 minut!!!
Je to možné dát za 6 týdnů? 10 km pod 40 minut??? Kolik lidí by do toho šla v hospodě po nějakém tom pivě? Kdo to opravdu nezabalí a jde do toho?
Protože CO?
NADĚJE UMÍRÁ POSLEDNÍ!!!
Poslechněte si dojmy, co na to říká David ve videu!
neděle 27. července 2014
Nemožné věci jsou ty, které člověk nikdy nezkusí
Miluji výzvy. V pátek jsem se vsadil o něco, co je naprosto nemožné. Když už se do něčeho pustím a věřím tomu, tak do toho dám všechno. Nejsem vždy úspěšný, ale pokud pro to udělám vše, co jsem mohl, tak jsem spokojený. Dá se zaběhnout 10 km pod 40 minut?
Před týdnem jsem se přesvědčil, že se dá vše, i když si myslíte, že je to nemožné a v jednu chvíli ztracené! Jel jsem na kole a potřeboval jsem ujet 12 km, abych se dostal na vlak. Nestíhal jsem a vyrazil jsem až v 18:52. Cestou jsem si počítal, za jak dlouho tam musím být. Po 2 kilometrech jsem spočítal, že je to nemožné stihnout. Řekl jsem si: Nechci vidět čas! Udělám vše pro to a budu věřit, že se stane zázrak! Šlapal jsem, jak to jen šlo. Měl jsem na zádech ještě zavazadlo, které mě trochu brzdilo. Věděl jsem, že vlak odjíždí v 19:10. Dát to za ten čas, tak jsem machr! Vždy se musí počítat i s tím nejhorším, co když to nestihnu? Najednou jsem měl v hlavě i plán B a C. Koupím nový lístek a počkám si hodinu nebo se vrátím.
12km za 18minut?
Dá se to ujet? Když by to bylo jen z kopce, tak to je pohoda. Jenže tu byly i kopce. Neflákal jsem se. Tachometr mi ukazoval, že mám průměrnou rychlost 30 km/h. To jsem věděl, že je pomalý. Musím víc!!! Ani jsem nechtěl věřit tomu, že je potřeba jet průměrnou rychlostí více než 40 km/h.
Už jsem tam
To už jsem byl v Kolíně a vidím před sebou hodiny a tam 19:12. Seskočím z kola a sprintuji k nástupišti. Třeba má vlak zpoždění. Cestou proti mně dav lidí. Kam teď? Některé lidi jsem zboural. Přiběhnu na nástupiště a v tom................................................................... Vlak nikde. Nestihl jsem ho. Obrovský zklamání. Věděl jsem, že to rychleji nešlo.
Naděje umírá poslední! Připravenému štěstí přeje!
V tom slyším, že k nástupišti číslo 3 přijíždí vlak blabla a jede směrem do Prahy. Zaraduji se a makám k tomu nástupišti. Je to zpožděný vlak, s kterým jsem původně chtěl jet, ale nakonec jsem si objednal lístek na jiný. Přiběhnu tam a ptám se průvodčího, zda má místo. Povídá, že se koukne. Tak bohužel tady místo není.
Povídá, že to zkusíme ještě v druhým vagónu. Tam je poslední volné místo. Zajásám a nastupuji. Uzná mi i lístek, tak jsem šťastnej a total propocenej. Prostě bomba!!!
Dá se zaběhnout 10 km pod 40 minut?
O tom zase příště... 6. září běžíme a podle dnešního běhu nemám šanci... do té doby bude určitě nějaká reportáž. Těšte se!
Před týdnem jsem se přesvědčil, že se dá vše, i když si myslíte, že je to nemožné a v jednu chvíli ztracené! Jel jsem na kole a potřeboval jsem ujet 12 km, abych se dostal na vlak. Nestíhal jsem a vyrazil jsem až v 18:52. Cestou jsem si počítal, za jak dlouho tam musím být. Po 2 kilometrech jsem spočítal, že je to nemožné stihnout. Řekl jsem si: Nechci vidět čas! Udělám vše pro to a budu věřit, že se stane zázrak! Šlapal jsem, jak to jen šlo. Měl jsem na zádech ještě zavazadlo, které mě trochu brzdilo. Věděl jsem, že vlak odjíždí v 19:10. Dát to za ten čas, tak jsem machr! Vždy se musí počítat i s tím nejhorším, co když to nestihnu? Najednou jsem měl v hlavě i plán B a C. Koupím nový lístek a počkám si hodinu nebo se vrátím.
12km za 18minut?
Dá se to ujet? Když by to bylo jen z kopce, tak to je pohoda. Jenže tu byly i kopce. Neflákal jsem se. Tachometr mi ukazoval, že mám průměrnou rychlost 30 km/h. To jsem věděl, že je pomalý. Musím víc!!! Ani jsem nechtěl věřit tomu, že je potřeba jet průměrnou rychlostí více než 40 km/h.
Už jsem tam
To už jsem byl v Kolíně a vidím před sebou hodiny a tam 19:12. Seskočím z kola a sprintuji k nástupišti. Třeba má vlak zpoždění. Cestou proti mně dav lidí. Kam teď? Některé lidi jsem zboural. Přiběhnu na nástupiště a v tom................................................................... Vlak nikde. Nestihl jsem ho. Obrovský zklamání. Věděl jsem, že to rychleji nešlo.
Naděje umírá poslední! Připravenému štěstí přeje!
V tom slyším, že k nástupišti číslo 3 přijíždí vlak blabla a jede směrem do Prahy. Zaraduji se a makám k tomu nástupišti. Je to zpožděný vlak, s kterým jsem původně chtěl jet, ale nakonec jsem si objednal lístek na jiný. Přiběhnu tam a ptám se průvodčího, zda má místo. Povídá, že se koukne. Tak bohužel tady místo není.
Povídá, že to zkusíme ještě v druhým vagónu. Tam je poslední volné místo. Zajásám a nastupuji. Uzná mi i lístek, tak jsem šťastnej a total propocenej. Prostě bomba!!!
Dá se zaběhnout 10 km pod 40 minut?
O tom zase příště... 6. září běžíme a podle dnešního běhu nemám šanci... do té doby bude určitě nějaká reportáž. Těšte se!
neděle 1. června 2014
Hraj až do konce! Jedině tak vyhraješ!
Co rozhoduje o vítězi a poraženém? Určitě jste četli mnoho článků na motivaci, osobní rozvoj. Jak se kolem toho pohybuji, tak už je to na jedno brdo. Každý chce uspět, to je jasný. Kdo říká, že ne, tak neuvěřitelně kecá! Máte super děti, perfektní rodinu. To je úspěch jako hrom. Osobně čerpám inspiraci ve sportu, protože od malička sportuji a hrál jsem dlouhé roky závodně fotbal. Neexistovalo dříve pro mě nic jiného než fotbal.
Kdo se pohybuje ve svém odvětví delší dobu, tak vidí, že už ho druhá strana ničím moc nepřekvapí. To samé platí ve fotbale. Máte perfektně přečteného soupeře. Vždy je potřeba přijít s něčím novým, jinak to je nuda a už se na vás každý připraví. To, co vám fungovalo před rokem a každého jste tím drtili, tak dnes nemáte šanci.
Vítězství není náhoda
O vítězství rozhodují detaily. Jsou to věci, které člověk nevidí. Před 2 týdny jsem se zúčastnil poháru finále mezi Spartou a Plzní. V současné době nejlepšími týmy v lize. Očekával jsem od zápasu super fotbal. Prvních 30minut se nefandilo na protest a do poločasu se hrál vyrovnaný zápas. V druhém poločase byla Plzeň lepší a zaslouženě dala branku. Sparta se k ničemu nedostala, až mě to překvapilo. Rozhodčí nastavil 3 minuty a už běžela třetí minuta nastavení a v tom penalta. Opravdu poslední akce zápasu. Góóól a vyrovnáno. Plzeň si zasloužila vyhrát, už se viděli s trofejí, běžela třetí a poslední minuta nastavení. Musíš hrát do konce zápasu. V následném rozstřelu Sparta zvítězila a slavila.
Před týdnem jsem sledoval finále ligy mistrů a líbil se mi styl Atletica Madrid. Hráči bojovali, dřeli a nebyla to náhoda, že jsou ve finále. Dali branku a drželi se velmi důstojně do 70minuty. Poté rezignovali a odkopávali míče. Real Madrid, byl v té době lepší, tlačil. Na to se vás nikdo neptá, když nedáte branku.
Co rozhoduje o vítězství?
Spoustu věcí. Po 5-ti minutách musel odstoupit Atleticu jejich nejlepší střelec, nemohl nastoupit jeden z jejich nejlepších hráčů. Hádka hráčů, osobnost trenéra, psychika, jak jste spali, co jste snědli atd..
Jen ti nejlepší hrají opravdu do konce
Konec zápasu je, až když zapíská rozhodčí. Třetí minuta nastavení - rohový kop, krásný centr, super výskok a góóóóól. Vyrovnáno. Prodloužení už mělo jasnou záležitost. Real slavil vítězství. Toto dokáže opravdu silný tým!
neděle 18. května 2014
Dokázal jsem to! Jaký je klíč k úspěchu?
Píšu ze zkušeností - z praxe. Nekopíruju články, co dělají úspěšní. Bejvávalo :-) Těší mě, že mi chodí děkovné emaily. To mi opravdu dělá radost. Úspěch je super věc. Spousta lidí by ho chtěla hned, nejlépe včera. Nečekal jsem, že absolvuji ohromně trnitou cestu, kde byl jeden neúspěch za neúspěchem. Vždy je potřeba si to zhodnotit a příště to dělat jinak nebo vůbec.

Před 2 měsíci jsem se rozhodl, že překonám kamaráda Petra v běhu na 1km, 3km, 5km, 10km a 1hodina. Začátky byly kruté, spíše katastrofální! Poblil jsem se, posral a cítil jsem se pod psa. Po 3, 4 bězích to lidé vzdávají. Chtěl jsem to zabalit. Neudělal jsem a vytrval.
Cesta byla krutá
Rád bych tu napsal, že jsem si cestu užíval. Lhal bych všem a hlavně sám sobě. Nebojím se říct, že jsem v mnoha případech trpěl a říkal si: Mám to zapotřebí? Jednodušší by bylo dělat jiné věci. Utéct daleko od všeho, zaměřit se na jinou věc. Je super si jít zaběhat, užít si to. Druhá věc je zaběhnout danou vzdálenost za určitý čas. Tomu se říkají výsledky.
7kilo dolů
Pokud mi někdo řekne, že to nejde, nebo je to moc práce, tak ten člověk je línej a bude se vždy obhajovat, že má s něčím problém. Za 2měsíce jsem dal 7kilo dolů. Cítím se lépe. Pořád to není podle mých představ. Není to o tom chtít. Je potřeba dělat. To je klíč k úspěchu.
Dokázal jsem to!
Mám velkou radost. Po intenzivním tréninku jsem to dokázal a všechny časy překonal! Nic není náhoda. Věděl jsem, že to zvládnu. Je to vždy v tobě, o motivaci, jakou máš. Když se zaměříš na určité věci, tak uděláš neuvěřitelné věci. Nekecej, dělej!

Před 2 měsíci jsem se rozhodl, že překonám kamaráda Petra v běhu na 1km, 3km, 5km, 10km a 1hodina. Začátky byly kruté, spíše katastrofální! Poblil jsem se, posral a cítil jsem se pod psa. Po 3, 4 bězích to lidé vzdávají. Chtěl jsem to zabalit. Neudělal jsem a vytrval.
Cesta byla krutá
Rád bych tu napsal, že jsem si cestu užíval. Lhal bych všem a hlavně sám sobě. Nebojím se říct, že jsem v mnoha případech trpěl a říkal si: Mám to zapotřebí? Jednodušší by bylo dělat jiné věci. Utéct daleko od všeho, zaměřit se na jinou věc. Je super si jít zaběhat, užít si to. Druhá věc je zaběhnout danou vzdálenost za určitý čas. Tomu se říkají výsledky.
7kilo dolů
Pokud mi někdo řekne, že to nejde, nebo je to moc práce, tak ten člověk je línej a bude se vždy obhajovat, že má s něčím problém. Za 2měsíce jsem dal 7kilo dolů. Cítím se lépe. Pořád to není podle mých představ. Není to o tom chtít. Je potřeba dělat. To je klíč k úspěchu.
Dokázal jsem to!
Mám velkou radost. Po intenzivním tréninku jsem to dokázal a všechny časy překonal! Nic není náhoda. Věděl jsem, že to zvládnu. Je to vždy v tobě, o motivaci, jakou máš. Když se zaměříš na určité věci, tak uděláš neuvěřitelné věci. Nekecej, dělej!
neděle 4. května 2014
Chtít a snaha nestačí. To prošlo ve škole..
Tak jsem si myslel, že to půjde hravě a po měsíci se dostanu do formy. Nóóóóóó a nic. Pořád stejný. Opravdu chci, snažím se, jak to jen jde. Výsledky nejsou.
Mám necelý měsíc na to, abych přidal a zvládl to!
Jak je to možné, že to nejde?
Stává se vám to někdy? Opravdu makáte a nepřichází to. Lidé by chtěli vše hned. Zapomínají, že je potřeba vytrvalost. Začátky bývají kruté. Pokud vydržíte a učíte se od těch, co vám mají, co dát, tak se sunete a zvládnete to.
Není to pro každého!
Pokud si myslíš, že vše hravě zvládneš, zapomeň na to! Na něco se vykašli a běž od toho.
Pamatuji si, když jsem byl ve škole a něco mi nešlo, tak jsem i přes to proplul dál. Snažil jsem se. To v životě neplatí. Někdy to je hodně těžké, jste na kolenou a když to už nečekáte, tak najednou se ve vás něco zlomí a přepnete vyšší rychlostní stupeň a jedete.
neděle 27. dubna 2014
Na vrchol se zpátky dostává těžko. Co pro to dělám?
Když jsem si šel před měsícem zaběhat, tak jsem se cítil pod psa. Nic moc pocit. Spoustu práce, nebyl čas pravidelně chodit sportovat. Před 2 týdny jsem byl běhat a poblil jsem se, před týdnem jsem také šel a bylo mi divně a tento týden mi kamarád nakopal prdel. Nekoukalo se mi na to hezky, chtěl jsem, tělo nešlo, šlapal jsem vodu. Chtít nestačí!!! K tomu jsem se zvážil a viděl jsem neskutečné číslo. Byl jsem v šoku. Co jsem mohl čekat, když se cítím v neformě.
Řekl jsem a dost!
Dneska jsem byl opět sportovat a bolelo to. Přidal jsem cvičení a brutál. Jednodušší by bylo zajít na pivko, kouknout na film, zapařit na počítači nebo rozdělat vínko.
Chcete něco dokázat?
Připravte se, že žádná pohádka to nebude. Vidím to na sobě. Spousta lidí začne a po nějakém čase skončí. Když jsem hrál závodně fotbal a šel jsem si s někým zaběhat, tak jsem měl neskutečně natrénováno a byl unikát najít k sobě rovnocenného soupeře. Teď bych běžel podobně jako kamarádi, s kterými jsem v té době si šel občas zaběhat.
Jak se dokopat a mít úspěch?
Začněte dnes!!! Ne zítra, příští týden. Teď a tady!!! To je jediná odpověď, pokud chcete něco dokázat. Mějte motivaci - proč to děláte. Bez ní brzy skončíte a dostanete se do stejného stavu, spíše horšího. To je stejné, když vyhrajete milión ve sportce. Mějte kolem sebe lidi, s kterými jdete sportovat nebo se motivujete. To dává přidanou hodnotu.
Dělejte si statistiky, jak se posouváte. Co, kdy děláte. To vás posune vpřed!
Proč se drápu na vrchol?
Chci! Mám motivaci! Dám to!
1. Chci překonat kamaráda Petra.
2. Spartan Race
3. Triatlon
4. Líp se budu cítit
5. Najít lidi, co sportují a pořádně zamakat - zdravé soutěžení
Kdo se přidá?
Jste lepší než Petr?
Běží se 12km.
1 km - 3:51
3 km - 12:40
5 km - 22:49
10 km - 47:19
neděle 13. dubna 2014
Ukaž mi takového blázna a udělám z něj šampióna!!!
Stal se mi dneska neuvěřitelný příběh! Byl jsem hodně časově vytížený a protáhla se mi schůzka. Ujel mi bus a potom jsem potřeboval být ve 14hodin na Zličíně, odkud jsem jel do Plzně. Kanceláře mám kousek od Florence, tak jsem hodil sprinta. Na metro jsem doběhnul v 13:32, před minutou mi to odfrčelo. Co teď? Pojede další! Za jak dlouho? V 13:35 a cesta trvá 25minut. Upřímně řekněte, co byste udělali?
Student Agency jezdí vždy včas! Mohl jsem si vybrat, pojedu vlakem a to už mi nevycházelo. Dorazil bych pozdě na schůzku. Zapeklitá situace, co? Cestou jsem potřeboval udělat další důležité věci.
Pokud si myslíš, že to dokážeš, máš pravdu. Pokud si myslíš, že to nedokážeš, také máš pravdu.
Mám rád lidi, kteří se jen tak nevzdávají a jdou do toho. Pokud riskuješ a nemáš riziko pod kontrolou, tak jsi hazardér! To jsou lidé, co chodí na automaty, hrají ruletu a nechají tam veškeré peníze. Když jsi srab a bojíš se každé příležitosti, nikdy ničeho nedosáhneš. Budeš stát na místě a na smrtelné posteli budeš konstatovat: Kdybych se pustil do toho a toho.....
Miluju výzvy! Nastoupil jsem do metra a jel jsem. Vše jsem vsadil na jednu kartu. Věřil jsem, že to dokážu. Nepřemýšlel jsem, co kdyby.. druhou variantu jsem neměl. To není nejlepší v životě. Měl jsem pocit, že to dokážu a říkal si, ať má ten bus zpoždění :-) Byl pátek, když jsem si objednával místo, tak jsem věděl, že jsem si vybral poslední volné.
Popoháněl jsem metro, přijelo s největší pravděpodobností ve 14h. To si nepamatuji, protože jsem si řekl, že nechci vědět, kolik je hodin a jediný můj cíl je sprintovat na nástupiště, které bylo docela dost vzdálené. Hodil jsem sprinta a běžel jsem víc než rychle. Cestou jsem málem srazil jednu paní, která mi vysloveně překážela v cestě. Vyběhnul jsem zatáčku a koukám, že autobus tam ještě stojí. Lidi nikde.
Přidal jsem a najednou vidím 2žluté autobusy a pány, co spolu hovoří. Ptám se: Do Plzně? Jasný. Akorát slečna odbavila druhý autobus, tak si mě odškrtla, nastoupil jsem a jeli jsme. Noooo díky díky!
Usednul jsem a několikrát si zařval, že jsem dobrej :-)
Pokud někdo má podobné příběhy, tak pište. Takové lidi mám rád, to jsou budoucí šampióni! Nevěříš, věříš nebo váháš? Dej vědět!
Student Agency jezdí vždy včas! Mohl jsem si vybrat, pojedu vlakem a to už mi nevycházelo. Dorazil bych pozdě na schůzku. Zapeklitá situace, co? Cestou jsem potřeboval udělat další důležité věci.
Pokud si myslíš, že to dokážeš, máš pravdu. Pokud si myslíš, že to nedokážeš, také máš pravdu.
Mám rád lidi, kteří se jen tak nevzdávají a jdou do toho. Pokud riskuješ a nemáš riziko pod kontrolou, tak jsi hazardér! To jsou lidé, co chodí na automaty, hrají ruletu a nechají tam veškeré peníze. Když jsi srab a bojíš se každé příležitosti, nikdy ničeho nedosáhneš. Budeš stát na místě a na smrtelné posteli budeš konstatovat: Kdybych se pustil do toho a toho.....
Miluju výzvy! Nastoupil jsem do metra a jel jsem. Vše jsem vsadil na jednu kartu. Věřil jsem, že to dokážu. Nepřemýšlel jsem, co kdyby.. druhou variantu jsem neměl. To není nejlepší v životě. Měl jsem pocit, že to dokážu a říkal si, ať má ten bus zpoždění :-) Byl pátek, když jsem si objednával místo, tak jsem věděl, že jsem si vybral poslední volné.
Popoháněl jsem metro, přijelo s největší pravděpodobností ve 14h. To si nepamatuji, protože jsem si řekl, že nechci vědět, kolik je hodin a jediný můj cíl je sprintovat na nástupiště, které bylo docela dost vzdálené. Hodil jsem sprinta a běžel jsem víc než rychle. Cestou jsem málem srazil jednu paní, která mi vysloveně překážela v cestě. Vyběhnul jsem zatáčku a koukám, že autobus tam ještě stojí. Lidi nikde.
Přidal jsem a najednou vidím 2žluté autobusy a pány, co spolu hovoří. Ptám se: Do Plzně? Jasný. Akorát slečna odbavila druhý autobus, tak si mě odškrtla, nastoupil jsem a jeli jsme. Noooo díky díky!
Usednul jsem a několikrát si zařval, že jsem dobrej :-)
Pokud někdo má podobné příběhy, tak pište. Takové lidi mám rád, to jsou budoucí šampióni! Nevěříš, věříš nebo váháš? Dej vědět!
pátek 11. dubna 2014
Přemýšlet nebo vydělávat prachy
Před více než rokem jsem napsal velmi úspěšný článek Smát se nebo vydělávat prachy, který vidělo spousta lidí a v té době jsem se posunul neuvěřitelně vpřed. Píšu z praxe, ze zkušeností, učím se od úspěšných a jdu si za tím, co chci. Od malička trpím jednou vadou.
Jde o to, že příliš nad něčím přemýšlím. Když byste mě viděli, jak se rozhoduji, tak byste nevěřili. Neustále na sobě pracuji a snažím se nepřemýšlet tolik, ale REALIZOVAT! Už jsem se smířil s tím, že se každému nezavděčím ani nezalíbím. Dříve jsem myslel, že každému chci pomoc a vyjít vstříc. Zjistil jsem, že to nejde. Vždy se někdo najde, že o vás řekne to a to.
Máte svůj sen, cíl?
Běžte si za ním! To je nejdůležitější, co uděláte. Mám kolem sebe lidi, co něco chtějí. Jsou to takoví vizionáři, snílci. Mají sen, např. mít firmu, kde si všichni budou rovni, bude tu vládnout taková svoboda práce. To je nejhorší blbost! Nikdy to nebude fungovat. Chtějí mít svobodnou vůli a poté vidí, že to nefunguje. V mnoha situacích se nepustí do akce, že nad tím moc přemýšlí a vymýšlí neustále novou strategii. Základem všeho je AKTIVITA! Jít a konat.
Co rozhoduje, zda budete úspěšní?
REALIZACE. Sebrat odvahu, jít a udělat to. Zkušenosti z vás dělají osobnost. Dříve jsem si myslel, že to vyčtu z knížek. Dal jsem se na osobní rozvoj a četl jsem jednu knihu za druhou. Když už jsem četl 200stou knihu, tak jsem si uvědomil, že čtu o tom samém. Začal jsem něco dělat a říkám zpětně, že jednodušší bylo číst knihy. Začal jsem vycházet ze zóny pohodlí a pro mě obrovsky složité....
Přemýšlet nebo vydělávat prachy?
Podnikám a velmi často pracuji s lidmi. Dávám jim příležitost, zda se mnou chtějí spolupracovat. Mnoho z nich chce vydělávat peníze. Ukážu, co to obnáší a mají možnost se přidat. Máme své Know-How a jsme špičkou na trhu. S některými lidmi se po nějaké době rozloučím, že příliš přemýšlí místo toho, aby mě poslechli mě či managery a dělali to, co přináší peníze a nezabívali se blbostmi.
Učte se od snílků a budete stejní jako oni. Nebuďte snaživí pitomci, dělejte to, co chcete a potkávejte se opravdu s úspěšnými. Ti vás nasměřujou tam, kde chcete být. Dříve jsem snil se setkávat s takovými lidmi, přemýšlel, jak se k nim dostat. Teď vím, že to je naprosto jednoduché.
Chcete vydělávat prachy a potkávat se s úspěšnými lidmi?
Napište email...
Jde o to, že příliš nad něčím přemýšlím. Když byste mě viděli, jak se rozhoduji, tak byste nevěřili. Neustále na sobě pracuji a snažím se nepřemýšlet tolik, ale REALIZOVAT! Už jsem se smířil s tím, že se každému nezavděčím ani nezalíbím. Dříve jsem myslel, že každému chci pomoc a vyjít vstříc. Zjistil jsem, že to nejde. Vždy se někdo najde, že o vás řekne to a to.
Máte svůj sen, cíl?
Běžte si za ním! To je nejdůležitější, co uděláte. Mám kolem sebe lidi, co něco chtějí. Jsou to takoví vizionáři, snílci. Mají sen, např. mít firmu, kde si všichni budou rovni, bude tu vládnout taková svoboda práce. To je nejhorší blbost! Nikdy to nebude fungovat. Chtějí mít svobodnou vůli a poté vidí, že to nefunguje. V mnoha situacích se nepustí do akce, že nad tím moc přemýšlí a vymýšlí neustále novou strategii. Základem všeho je AKTIVITA! Jít a konat.
Co rozhoduje, zda budete úspěšní?
REALIZACE. Sebrat odvahu, jít a udělat to. Zkušenosti z vás dělají osobnost. Dříve jsem si myslel, že to vyčtu z knížek. Dal jsem se na osobní rozvoj a četl jsem jednu knihu za druhou. Když už jsem četl 200stou knihu, tak jsem si uvědomil, že čtu o tom samém. Začal jsem něco dělat a říkám zpětně, že jednodušší bylo číst knihy. Začal jsem vycházet ze zóny pohodlí a pro mě obrovsky složité....
Přemýšlet nebo vydělávat prachy?
Podnikám a velmi často pracuji s lidmi. Dávám jim příležitost, zda se mnou chtějí spolupracovat. Mnoho z nich chce vydělávat peníze. Ukážu, co to obnáší a mají možnost se přidat. Máme své Know-How a jsme špičkou na trhu. S některými lidmi se po nějaké době rozloučím, že příliš přemýšlí místo toho, aby mě poslechli mě či managery a dělali to, co přináší peníze a nezabívali se blbostmi.
Učte se od snílků a budete stejní jako oni. Nebuďte snaživí pitomci, dělejte to, co chcete a potkávejte se opravdu s úspěšnými. Ti vás nasměřujou tam, kde chcete být. Dříve jsem snil se setkávat s takovými lidmi, přemýšlel, jak se k nim dostat. Teď vím, že to je naprosto jednoduché.
Chcete vydělávat prachy a potkávat se s úspěšnými lidmi?
Napište email...
neděle 9. února 2014
Dokážu to? Co když, kdyby...
Také máte takové otázky? Hoďte je pryč z mysli! Co když, kdyby... takových otázek jsem měl vždy spoustu. Teď už vím, že jsem se s nimi zabýval příliš dlouho a ztratil čas, který mi nikdo v životě nevrátí. Nechtěj dopadnout stejně jako já. Vždy je lepší to a to udělat, než zůstat a nic neudělat. Každá zkušenost tě posouvá dále. Chceš něco dokázat? Čti dál, jinak to zavři a běž si hrát na píseček.
Už se s nikým neseru. Buď chceš nebo nechceš. Nechci nikoho přemlouvat. Vše je v hlavě! Pokud nejsi na tom psychicky nejlépe, máš problém a doporučuji pracovat na sobě. Je to o tom si to nastavit. Buď dělej věci na 100% nebo se na to vykašli.
Před týdnem jsem šel na autobus a viděl jsem, jak bus zatáčí na zastávku. Vedle mě šel pán s paní a také viděli bus. Paní říká: To nestíháme a chlap to jen potvrdí. Také jsem to řekl? Co jsem udělal?
Nepřemýšlel jsem! Věděl jsem, že to zvládnu a stihnu! Jak je to možné? Prostě nějaké věci vím. Nenarodil jsem se jako ten druhý. Chci vyhrávat a být nejlepší.
I když před nějakým časem jsem působil v nějakých věcech jako prohra. Nejvíce mi dalo, když jsem začal studovat osobní rozvoj a zpočátku to šlo, nóóó spíš nešlo. Zápasil jsem sám se sebou.
Upřímně řeknu všem, že nejlepší je, pokud jedeš na pilota, nic neřešíš a jedeš. Pokud si uvědomíš, že máš jinou možnost - SVOBODU, tak se dějou věci. Většina lidí to vzdá, protože je to na ně moc. Ani se nedívím.
Chceš být šampión? Žít život podle svých představ?
Všechno je možné!
Už se s nikým neseru. Buď chceš nebo nechceš. Nechci nikoho přemlouvat. Vše je v hlavě! Pokud nejsi na tom psychicky nejlépe, máš problém a doporučuji pracovat na sobě. Je to o tom si to nastavit. Buď dělej věci na 100% nebo se na to vykašli.
Před týdnem jsem šel na autobus a viděl jsem, jak bus zatáčí na zastávku. Vedle mě šel pán s paní a také viděli bus. Paní říká: To nestíháme a chlap to jen potvrdí. Také jsem to řekl? Co jsem udělal?
Nepřemýšlel jsem! Věděl jsem, že to zvládnu a stihnu! Jak je to možné? Prostě nějaké věci vím. Nenarodil jsem se jako ten druhý. Chci vyhrávat a být nejlepší.
I když před nějakým časem jsem působil v nějakých věcech jako prohra. Nejvíce mi dalo, když jsem začal studovat osobní rozvoj a zpočátku to šlo, nóóó spíš nešlo. Zápasil jsem sám se sebou.
Upřímně řeknu všem, že nejlepší je, pokud jedeš na pilota, nic neřešíš a jedeš. Pokud si uvědomíš, že máš jinou možnost - SVOBODU, tak se dějou věci. Většina lidí to vzdá, protože je to na ně moc. Ani se nedívím.
Chceš být šampión? Žít život podle svých představ?
Všechno je možné!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)












