neděle 13. dubna 2014

Ukaž mi takového blázna a udělám z něj šampióna!!!

Stal se mi dneska neuvěřitelný příběh! Byl jsem hodně časově vytížený a protáhla se mi schůzka. Ujel mi bus a potom jsem potřeboval být ve 14hodin na Zličíně, odkud jsem jel do Plzně. Kanceláře mám kousek od Florence, tak jsem hodil sprinta. Na metro jsem doběhnul v 13:32, před minutou mi to odfrčelo. Co teď? Pojede další! Za jak dlouho? V 13:35 a cesta trvá 25minut. Upřímně řekněte, co byste udělali?






Student Agency jezdí vždy včas! Mohl jsem si vybrat, pojedu vlakem a to už mi nevycházelo. Dorazil bych pozdě na schůzku. Zapeklitá situace, co? Cestou jsem potřeboval udělat další důležité věci.

Pokud si myslíš, že to dokážeš, máš pravdu. Pokud si myslíš, že to nedokážeš, také máš pravdu. 

Mám rád lidi, kteří se jen tak nevzdávají a jdou do toho. Pokud riskuješ a nemáš riziko pod kontrolou, tak jsi hazardér! To jsou lidé, co chodí na automaty, hrají ruletu a nechají tam veškeré peníze. Když jsi srab a bojíš se každé příležitosti, nikdy ničeho nedosáhneš. Budeš stát na místě a na smrtelné posteli budeš konstatovat: Kdybych se pustil do toho a toho.....

Miluju výzvy! Nastoupil jsem do metra a jel jsem. Vše jsem vsadil na jednu kartu. Věřil jsem, že to dokážu. Nepřemýšlel jsem, co kdyby.. druhou variantu jsem neměl. To není nejlepší v životě. Měl jsem pocit, že to dokážu a říkal si, ať má ten bus zpoždění :-) Byl pátek, když jsem si objednával místo, tak jsem věděl, že jsem si vybral poslední volné.

Popoháněl jsem metro, přijelo s největší pravděpodobností ve 14h. To si nepamatuji, protože jsem si řekl, že nechci vědět, kolik je hodin a jediný můj cíl je sprintovat na nástupiště, které bylo docela dost vzdálené. Hodil jsem sprinta a běžel jsem víc než rychle. Cestou jsem málem srazil jednu paní, která mi vysloveně překážela v cestě. Vyběhnul jsem zatáčku a koukám, že autobus tam ještě stojí. Lidi nikde.

Přidal jsem a najednou vidím 2žluté autobusy a pány, co spolu hovoří. Ptám se: Do Plzně? Jasný. Akorát slečna odbavila druhý autobus, tak si mě odškrtla, nastoupil jsem a jeli jsme. Noooo díky díky!

Usednul jsem a několikrát si zařval, že jsem dobrej :-)

Pokud někdo má podobné příběhy, tak pište. Takové lidi mám rád, to jsou budoucí šampióni! Nevěříš, věříš nebo váháš? Dej vědět!

Žádné komentáře:

Okomentovat