Skončíme školu a jsme plni očekávání. Ale čeho? Své místo
v životě si musí vydobýt každý sám a po svém. Každý z nás si volí tu
svoji cestu. I když samozřejmě není rodičů, co by nám nechtěli ty naše cestičky
k úspěchu zametat a postavit nás k hotovému. Jednoduše dát naší cestě
za poznáním přímý směr.
A to je ten okamžik uvědomit si právo volby – být sám
sebou……ale co je být sám sebou?
Ve správnou chvíli na správném místě vyjádřit svůj vlastní
názor, ať již slovem nebo činem. Je to vlastní rozhodnutí – postoj, za který si
musíme nést i následky. A ty jsou vždy. Samostatnost přináší vždy oběti a své
daně , jednoduše zúčtování se životem: MÁ DÁTI x DAL.
Nezáleží na tom, zda se vydáte správnou cestou či ne. To
přísluší následnému vyzrání a rozvoji naší osobnosti. A mládí má právo omylu a
změny. Není ostudou se mýlit a měnit se postupem času dle svého těžko nabytého
poznání. Ostudou je ignorace tohoto poznání a následné papouškování názorů těch
druhých. A proto není ostudou občas sklonit hlavu, a to s pokorou, ale mít
ji skloněnou neustále a ještě bez pokory.
Přestože je trend jiný, neboť okolí nás tlačí do
perfekcionalismu, dokonalosti a být co nejlepší, mějme na paměti, že jsme
takoví, jací jsme. Tedy i se všemi chybami. A i přesto jsme sami sebou.
Perpetuum mobile není a nechtějme ho ani najít sami v sobě.
Nic není úplně černé ani bílé. Tak jako cesty poznání nejsou
přímé, nýbrž klikaté. Jednou se přibližujeme a jindy zase oddalujeme od svého
cíle. A to je v pořádku. Protože jak jinak bychom si uvědomili, že děláme
leccos špatně.
Možná máme představu, CO chceme, ale vždy hledáme způsob JAK
toho dosáhnout. Návod nikde nevyčteme v příručkách, ale hledejme ho
v sobě. Abychom ho našli, musíme se najít především sami v sobě.
A čím je člověk starší, bílé a černé ustupuje do pozadí a my
jsme překvapeni, kolik barev jsme schopni vnímat a poznáváme, jak hluboce jsme
se tehdy mýlili.
A co říci na závěr? Snad jen to, že v každém věku chtějme
být sami sebou. A každý věk má svoji osobitou podobu. A přesto jsme to my. My,
jedním slovem SAMOROSTI.
Zuzana Malá
Žádné komentáře:
Okomentovat