Asertivita a její úskalí

Toto slovo se stalo velmi populární na sklonku 20. století. Dosud to tu bylo, ale nebylo to takto moderně pojmenováno.  S příchodem sametové revoluce a západní filozofie se stávalo čím dál tím více populárnější.

Asertivita = schopnost střízlivého sebe prosazení svého názoru bez provokace, arogance s uměním naslouchání druhých, argumentací obhájit si svůj názor a přitom odolat tlaku manipulace s vaší osobou.
Jednoduše řečeno prosadit svůj názor / záměr  bez hádek a v klidu, cestou přesvědčování, bez zvýšení hlasu.

Ale co když na to lidi neslyší a nepřijmou vaši hru? Hra? Ano, je to hra s dobře volenými slovy. Je to taktika v komunikaci, tedy hra slov. A je vždy tato technika mluvy přínosná? A v čem není? Umíme si odpovědět? Jak kdo…

Např. nastoupíte do nové práce, kde se ve styku se zákazníky asertivita vyžaduje.    Nejhorší, co člověk udělá je, že  jí převezme jako způsob jednání a zcela se ji podřídí .  Naučí se pár frází a ty papouškuje. Pravda, na první pohled to může připomínat asertivní jednání, ale co potom, když komunikujete s člověkem, který ji běžně ovládá?  No, většinou to pro vás končí fiaskem .
Někteří ji mohou také přirovnat ke kávomlýnku, který omílá svůj názor kolem do kola do té doby, než unaví ostatní a ti mu raději dají za pravdu, aby měli klid. Špatné pojetí asertivity. Vyjma toho krátkodobého účinku nemá žádný efekt.

Abychom ji správně mohli pochopit, pokusím se v obecné rovině uvést další příklad - nám všem nejbližší.
Pamatujete si, kdy jste poprvé vyřkli své první, ale opravdové NE? Ano, přesně tak. Mluvím o tom, že je nám mnohdy zatěžko říci své NE svému okolí, svým nejbližším.Obzvláště, když nám opravdu o něco jde nebo nechcete prostě lhát a být ovládáni něčí hloupostí, zneužíváni k cílům jiných apod. Prostě uděláte něco, co se od vás neočekává.
K tomu, aby člověk pochopil asertivitu, musí nejdříve rozumět sám sobě. Bez jisté dávky sebevědomí ji nepochopí.

Největší přínos asertivity je mezi lidmi na stejné úrovni. To má pak ideální výsledek.   Jenomže bohužel nebo také bohudík v životě , a to většinou, musíme počítat i s lidmi založenými na jiné úrovni myšlení i jednání. U těch, co jsou pod námi, nás to sice zdánlivě vyčerpává, ale zároveň, a to hlavně, posiluje. Největším přínosem jsou však lidé nad naší úrovní. A od nich se učme. Ti nás posouvají dál.


Kdo však prohlašuje , že ji perfektně ovládá, tomu nevěřte. Asertivitě se učíme celý život a nikdy o ní nebudeme vědět vše. Chceš-li být sám sebou je nutné ji umět. A věřte, není to tak jednoduché , jak se to na první pohled může zdát.