Moc chtění znamená někdy KONEC snu! Jak se toho vyvarovat?

Mám sny a jeden z nich se začíná pěkně vzdalovat. 12 dní zbývá do závodu 10 km a už 9. den nemohu trénovat. Vzhledem k tomu, že nemám moc natrénováno, tak je to velký problém. Chci a nejde to. Mám něco s achilovkou a léčba v otaznících. Za 3 týdny intenzivního tréninku jsem udělal velký kus práce, zavedl jsem úplně nové věci a přišlo...

Přetížení - zranění

Ač jsem si dával velký bacha, aby k tomu nedošlo, tak je to tu. Nejde to! Pozitivní je, že už můžu alespoň chodit. Kdy budu moc opět běhat je ve hvězdách. Zítra nebo za týden či za měsíc? Jedno je jisté: Když existuje byť jen minimální naděje, tak to nezabalím a neuteču!!! 

ZMĚNA

Poprvé v životě jsem si pořídil boty na běhání. Nechtěl jsem podcenit loňský rok, když jsem po maratonu měl půl roku problémy s nohama. Vyzkoušel jsem je minulý týden a to byl velikánský rozdíl. Prostě komfort! Stalo se to, co se nemělo stát. Cítil jsem se perfektně a přepísknul jsem trénink, aniž bych si to uvědomil. 

ZLEPŠENÍ

Nevěřil jsem tomu, zlepšil jsem o neuvěřitelných 11 minut na 10 km!!! 

Jak se nedostat tam, kde jsem teď?

Podcenil jsem přípravu! Špatná rozcvička, nepočítal jsem, že při absolvování úplně jiných prvků a zátěže se bude chovat mé tělo jinak. Pořízené nové boty se chovaly mnohem lépe, než jsem očekával. 

Co teď?

Věřit, věřit a věřit!!! Vždy samo nic nepřijde, je potřeba tomu jít naproti!!!

Jedno vím jistě, bez tréninku nemám šanci to dát pod 40 minut! 

Věříte mi? Přijdete mě podpořit?

6. září 2014 v 19:30 Birell běh v Praze!

I když bych měl skákat po jedné noze a bude existovat jen minimální šance, tak se budu rvát a slibuji, že do toho dám více než 100%. Nechám tam duši!!!